Události, novinky, zajímavosti

Přednáška Aleny Šolcové

Poslední přednášku o matematice, fyzice a příbuzných oborech na Univerzitě Pardubice v letním semestru bude mít předsedkyně JČMF doc. Alena Šolcová. Přednáška bude věnována indickému matematiku a astronomu Śrīpatimu (1019-1066). Śrīpati je autor práce o slunečních a měsíčních zatměních, jiné práce o 105 verších o výpočtech planetárních poloh, o zatměních a přechodech planet přes sluneční disk. Siddhantasekhara je hlavní práce o astronomii v 19 kapitolách. Neúplné aritmetické pojednání o 125 verších, nazvané Ganitatilaka, je založené na díle Śrīdhary (asi 870-asi 930). My se seznámíme především se Śrīpatiho identitou, v níž se objevuje řada odmocnin. Je překvapující, na jak vysoké úrovni byla matematika v Indii v 11. století. K dorozumění a zápiskům používal Śrīpati především dva jazyky: maráthí a sanskrt. Śrīpati byl pokračovatelem astronoma, matematika a astrologa z 8. století, jehož jméno je Lalla (720-790).

Přednáška doc. Šolcové nazvaná "Pohled matematika a astronoma o tisíc let zpět" se bude konat ve čtvrtek 5. května v posluchárně DB-B2 v budově v budově Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice, Studentská 95. Začátek v 17:00.


Členská schůze pardubické pobočky

Ve čtvrtek 7. dubna se v posluchárně B2 v budově Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice konala členská schůze pardubické pobočky JČMF. Na schůzi zazněla zpráva o činnosti pobočky v uplynulém období a zpráva o hospodaření. Proběhla volba nového výboru. Předsedou pobočky na další období byl zvolen Ing. Dušan Čermák, Ph.D.


Přednáška Jiřího Grygara

Ve čtvrtek 7. dubna se na Univerzitě Pardubice konala přednáška dr. Jiřího Grygara "Studium kosmického záření ultravysokých energií". Přednáška byla věnována vývoji představ o povaze kosmického záření. Už koncem XIX. stol. fyzikové věděli, že vzduch je slabě elektricky vodivý a pátrali po příčině. Objev radioaktivity hornin je ale zavedl na falešnou stopu. Počátkem XX. stol. se konaly pokusy s měřením vodivosti jednak v podzemních šachtách nebo jeskyních, na povrchu země i na Eiffelově věži. K překvapení badatelů byla ve všech třech polohách vodivost přibližně stejná. Při zatmění Slunce se vodivost vzduchu nezměnila. V r. 1912 našel řešení rakouský fyzik a vzduchoplavec Viktor Hess, který prokázal, že vodivost vzduchu s nadmořskou výškou strmě stoupá, takže musí jít o vesmírný zdroj. Hess získal za tento objev Nobelovu cenu v r. 1936. U nás se kosmickému záření soustavně věnoval prof. František Běhounek a ten měl své znamenité následovníky. V 60. letech XX. století se poprvé podařilo zaznamenat energetické částice s rekordní energií řádu 100 EeV, tj.o 7 řádů vyšší než je rekordní energie urychlovače LHC v CERN. Těžištěm přednášky byly výsledky největší observatoře pro výzkumu UHE kosmického záření na observatoři Pierra Augera v Argentině, kde velmi významný podíl na výsledcích mají čeští fyzikové a astronomové.


Zahájení jarního přednáškového cyklu

Jarní část cyklu přednášek o matematice, fyzice a příbuzných oborech na Univerzitě Pardubice byla zahájena ve čtvrtek 10. března přednáškou prof. Zdeňka Půlpána z Dopravní fakulty Jana Pernera na téma "Má být výzkum kvalitativně nebo kvantitativně orientovaný?". V přednášce se její autor zabýval problematikou zpracování původně nestrukturované informace, rozlišení podstatného a nepodstatného a hledání vztahů a souvislostí mezi zkoumanými jevy.