Události, novinky, zajímavosti

ALMA - pohled rádiovým oknem do vesmíru

Credit: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)

Observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je špičkovým přístrojem používaným v současném astrofyzikálním výzkumu. Byla vybudována v poušti Atacama v severním Chile na planině Chajnantor v nadmořské výšce přes 5000 m n. m. v široké mezinárodní spolupráci. Jedná se o největší v současné době existující astronomický projekt - rádiový teleskop revoluční konstrukce skládající se z 66 vysoce přesných antén. Mezi pozorování v rámci vědeckých projektů, které jsou pomocí observatoře realizovány, patří výzkum vzdálených hvězd a galaxií i exoplanet. V blízké době se připravuje adaptace systému umožňující pozorování Slunce. Každé pozorování vyprodukuje velké množství surových dat, která jsou následně zpracována pomocí speciálního programového vybavení. Jak složitá je vlastně cesta od měření intenzity rádiové vlny až po výsledný obrázek a co nám ALMA umožňuje vidět a zkoumat? S tím nás seznámí přednáška Oldřicha Horáka z Ústavu systémového inženýrství a informatiky FES UPa, která se bude konat ve čtvrtek 18. května 2017 od 17:00 v posluchárně A3 v budově univerzitní auly v Pardubicích - Polabinách.


Pluto - aktivní svět na hranici Sluneční soustavy

Před necelými dvěma lety nastal pro mnohé dlouho očekávaný okamžik - sonda New Horizons prolétla okolo trpasličí planety Pluto, která v době startu sondy byla označována ještě za regulérní planetu. Již první snímky odeslané na Zemi předčily očekávání odborníků. Víc než rok posílala sonda všechna data na Zemi. Jejich zpracování ještě není ukončeno, ale už víme, že Pluto není mrtvým tělesem, ale aktivním světem s tekoucími ledovci, ledovými pohořími, dynamickou atmosférou, měnícím se klimatem a vyschlými řečišti. Zaslouží si Pluto opět povýšení mezi planety? Nejen tomu byla věnována přednáška dr. Petra Scheiricha z Astronomického ústavu AV ČR, která konala ve čtvrtek 20. dubna 2017 v posluchárně E2 Univerzity Pardubice.


Přednáška prof. Jiřího Drahoše

Dne 16. března vystoupil v rámci cyklu přednášek o matematice, fyzice a příbuzných oborech, který na půdě Univerzity Pardubice dlouhodobě pořádá pardubická pobočka JČMF ve spolupráci s Ústavem matematiky a kvantitativních metod Fakulty ekonomicko-správní a Katedrou elektrotechniky, elektroniky a zabezpečovací techniky v dopravě Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice, tehdejší předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Jeho přednáška měla název O fraktálech a chaosu v chemickém inženýrství a o výsledcích výzkumu ve veřejném zájmu v Akademii věd ČR. Přednášku uvedl předseda JČMF dr. Josef Kubát, za univerzitu přivítal profesora Drahoše prorektor pro vědu a tvůrčí činnost univerzity profesor Jiří Kulhánek.


Pardubický didaktický seminář

Po podzimním setkání věnovaném programu GeoGebra 3D bude pardubický didaktický seminář pro učitele základních a středních škol pokračovat dalšími dvěma setkáními věnovanými geometrii. Ve středu 22. března povede dr. Alena Šarounová z katedry didaktiky matematiky MFF UK seminář na téma Geometrie – problém či radost? Při následujícím setkání, které se uskuteční ve středu 20. dubna, představí dr. Marie Kupčáková z katedry matematiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové pracovní sešit Tvořivá geometrie 1. Podrobnosti najdou zájemci na přiložených letácích.